Ohlédnutí za firemním školením o prokrastinaci

Před nedávnem jsem měl možnost vést v Ostravě celodenní firemní školení o prokrastinaci. Téma, o kterém se u nás začalo v širším měřítku diskutovat teprve nedávno, zejména díky brilantní knížce Petra Ludwiga Konec prokrastinace, přitáhlo více účastníků (resp. účastnic), než se očekávalo. Nakonec došlo na přesun do větších prostor. To ovšem v sobě skrývá některá nebezpečí, například určité odcizení mezi lektorem a účastníky, anonymitu a transformaci kurzu do dlouhé a pro všechny úmorné přednášky. Školit 25 zaměstanců na téma osobního rozvoje, když za ideální velikost skupiny se zpravidla považuje méně než polovina, bylo skutečným dobrodružstvím. Hned ovšem musím podotknout, že tento výraz má v mém slovníku jednoznačně pozitivní význam.

Atmosféra na kurzu byla, soudě podle mých dojmů i podle reakcí přítomných dam, výborná. Znovu jsem si uvědomil, jak je dobré, když lektor nejen ví, o čem mluví, ale současně je člověkem s autentickým příběhem, nebojí se otevřít, zmínit vedle vlastních vychytávek třeba i nějaké neúspěchy a být zkrátka věrohodný. Pak se i z poměrně velké skupiny může stát během školení kolektiv, v němž jsou všichni na jedné lodi, jsou sami otevření a aktivně spolupracují.

Že je prokrastinace skutečné téma, nikoli umělý problém, pak zaznívalo s podivuhodnou upřímností i z úst některých účastnic. 

Dámy, díky za vaši otevřenost, za skvělou spolupráci a za to, že jste se jedna před druhou křečovitě nehlídaly. Díky za přátelské přijetí i za rozhovory, které jsme mohli mít ještě dlouho po skončení semináře - přestože byl pátek odpoledne :-).

K jednomu detailu ze zmíněného kurzu se ještě vrátím v brzké době v samostatném článku.

Za fotografie a souhlas s jejich uveřejněním děkuji autorce Mgr. Janě Leparové

Prokrastinace může vypadat třeba takhle:

Obrázek: geralt, www.pixabay.com, CC0

◆ ◆ ◆

 

Také řekli o prokrastinaci

Ach Bože, jak často se "NE TEĎ" mění v "NIKDY".

Martin Luther

Havraní křik "zí-tra, zí-tra" je zaručeným pohřbem každého podniku.

Jan Amos Komenský