Spodní patro age managementu

Age Management už dávno není považován za pouhý nástroj k vytvoření podmínek pro zaměstnávání lidí v předdůchodovém věku. Je to seriózní, všechny generace zahrnující disciplína řízení, s takovými výzkumnými centry, jako je např. Sloan Center of Working and Age na Boston College. Je to věda plná grafů, statistik, studií, odkazů tu na sociologii, tu na vývojovou psychologii, tu na kdoví co dalšího.

A navíc, celkem pochopitelně, neprošla takovým zlidověním, jako např. Time Management nebo Self Management.

Nikoho nepřekvapí, že Age Management, jehož doslovný překlad do češtiny zní celkem humorně, bývá považován za nesrozumitelnou záležitost, odkázanou do sfér akademického prostředí, státní administrativy nebo firemního vedení. Kdo z běžných zaměstnanců by se jím zabýval?

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě měla tu kuráž, že uspořádala školení pro zaměstnance knihoven ve svém kraji, a tématem tohoto školení byl právě Age Management. Bylo na zcela dobrovolném rozhodnutí knihovníků, zda přijdou, a oni přišli. Jsou to výjimeční lidé, ti knihovníci (tedy, abych byl zcela přesný, s výraznou převahou se v tomto prostředí pohybují ženy).

Školení proběhlo v krásných prostorách pobočky Knihovny města Ostravy na sídlišti Fifejdy. Měl jsem tu čest být jedním z lektorů a navázat např. na prezentaci mimořádné dámy Mgr. Zlaty Houškové. Není divu, že si jí v knihovně považují. 

Mým úkolem bylo dostat Age Management právě do takové zlidovělé polohy, které se zatím většinou vyhýbá. Je to zajímavé: zatímco většinou se věci budují od základů nahoru, v tomto případě bylo potřeba klesnou z vrchních a těžko přístupných pater dolů. Zabývat se takovými tématy, jako je porozumění mezi jednotlivými generacemi na pracovišti, vytváření příjemného mezigeneračního prostředí, mezigenerační etiketa, přirozený a reverzní mentoring a podobně.

Podívám-li se zpět s odstupem několika dnů, mísí se ve mně dva příjemné pocity: radost z velmi zajímavé práce a obdiv ke knihovníkům. Co víc si přát?